Rybník
Dlouho jsem váhal, zda dovolit paničce zveřejnit tento příběh, abyste si všichni nemysleli, že je opravdu hrozný nemehlo, ale protože to dobře dopadlo a už vyprávěním pobavila mraky lidí, svolil jsem jí podělit se i zde.
Šli jsme hledat skořici k vodě - jeden potůček, jeden rybníček a protože je panička nenasyta, tak ještě jeden rybníček - teda brčálníček. Čekal jsem trpělivě s pánečkem opodál, než skořici panička schová u toho zeleného rybníku a najednou koukáme a ona do toho rybníka zahučela - uklouzla jí noha a byla tam... Zatrnulo nám, aby se nám neutopila, neznáme to tam, nevšděli jsme hloubku ani co je na dně. No zachytila se o nějaký balvan a vyškrábala se ven. Po sobš měla cáry žabince a strašně smrděla... Turistky odpočívající na lavičce se smály od ucha k uchu, když vylezla ven celá zelená... No do auta takhle nemohla.... Tudíž se na parkovišti svatého místa svlékla /úplně) , zabalila se do deky, všechny věci včetně bot byly hozeny do černého igelitového pytle, který jsme měli náhodou v kufru a byla vpuštěna do auta, kde celou cestu domů musela být otevřena okýnka kvůli ukrutnému zápachu...
No teď už je dobře, auto vyvětráno, usušeno, vše voní, i boty uschly a mobil se taky zachránil, zůstal jen trochu pochroumaný malíček, jak se sápala ven, ale to se spraví. No báli jsme se o ni a tak mě napadá, zda nakonec nemám víc rozumu já,než ta moje bláznivá panička...